Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Statenice
ObecStatenice

Historický přehled

Pravěk

PravěkOkolí obce, jak lze soudit z četných prehistorických nálezů, bylo již v nejdávnějším pravěku zalidněno. Ostrohy vltavského údolí a rovněž stráně a výšiny při údolích potoků ústících do Vltavy vykazují stopy pravěkého života. Prehistorická naleziště v Podbabě a na Řivnáči, řadové hroby v údolí Únětic, Noutonic a Čičovic, nálezy na Levém Hradci, v Šárce, Vokovicích, Řeporyjích a Modřanech dávají neklamné znaky osídlení pravěkého a jsou mnohdy totožná s pozdějšími historickými sídly. Obyvatelstvo sídliště na ostrohu Řivnáči u Levého Hradce je považováno za nejstarší v Čechách.

Původ názvu obce je vykládán různě. Někdy se odvozován od jména stařešinova rodu, který se na daném místě usadil. Je ale možné, že název obce vznikl z názvu potoka a ten se vyvinul z mlynářského termínu stativa, což jsou svislé trámy po stranách žlabu, jímž protéká voda. Název osady Černý Vůl je mladší než Statenice. Pravděpodobně pochází od jména hostince U Černého Vola. Mezi místními lidmi se vypráví pověst o tom, jak za vlády sv. Václava odváděli Čechové povinnou daň Východofranské říši – 100 volů a 500 hřiven stříbra. Dobytek byl hnán po dávné cestě Via Magna vedoucí z Prahy okolo Únětic na sever do Saska. Z Prahy to bylo do Černého Vola 1 den pěší chůze. Honci, když se již dříve přesvědčili, že Sasové dobytek nepřepočítávají, tak jednoho vola porazili načerno a ve zdejší krčmě snědli. Od té doby se hostinec nazývá U Černého Vola a od něj převzala pojmenování i později vzniklá osada.

Křesťanství

V původním slovanském řádu nastaly značné změny přijetím křesťanství. Dosavadní domácí náboženství ale jen pomalu ustupovalo vítěznému kříži. Mnozí přívrženci víry raději opouštěli rodné dědiny a prchali do hlubokých hvozdů uvnitř země. Kníže a větší část mocných rodů však přijali s novou vírou i nové mravy a způsoby a zatoužili po změně společenských poměrů po vzoru ciziny. Uvedením křesťanství a zakládáním kostelů a klášterů byly zavedeny nebývalé výsady v rozdílu stavu a majetku, které dosud u nás nebyly známy. Těchto výsad se domáhaly přední rody pro sebe a své potomky. Za posledních let své vlády kníže Boleslav II. (995) přemohl mocný rod Slavníkovců, zlomil moc předních rodů v zemi a přivlastnil si jmění žup. Tyto statky si však neponechal ve své moci. Většina z nich se dostala klášterům , které byly zakládány od Boleslava II. a jeho nástupců až do století 14.

Tak Břevnovský klášter nadal Boleslav II. listinou ze 14. ledna 993 vesnicemi v nejbližším okolí kláštera. Byly to Břevnov, Veleslavín, část Libčic a další. Klášteru svatojiřských jeptišek (973) náležely z daru knížecího zcela nebo z části Statenice, Suchdol, Okoř,… Kapitule pražské kostela sv. Víta náležely Stodůlky, Butovice, Únětice, Tuchoměřice,…

V poměrech selského lidu nastaly důležité změny uváděním Němců do Čech za Přemysla Otakara I. a II. Tito kolonisté byli osazováni na statky právem zákupním. Sedláci nebyli dle tohoto práva dědičnými nájemníky půdy jako valná většina domácích usedlíků, nýbrž zákupními majetníky pozemků, které koupili pod určitý roční plat nebo úrok od pánů, mohli volně opět prodávati, ovšem s výhradou předkupního práva původního majitele. Sedláci poznali výhody tohoto zákupního německého práva a dožadovali se ho na škodu domácího zřízení. Po stu letech málekterá obec byla osazena jinak než na právu zákupním.

Pod církevní vládou

Pečetidlo kláštera sv. Jiří na hradě Pražském Pro další osudy obce Statenice je důležité, že při chrámu sv. Jiří na hradě Pražském byl založen první a nejstarší panenský klášter v Čechách, spravovaný řádem svatého Benedikta. Sestra Boleslava II. Mlada byla ustanovena první abatyší kláštera sv. Jiří. Pobývala nějaký čas v Římě, aby se naučila řeholním řádům. Přijala závoj a berlu opatskou a s novým jménem Marie se vrátila do Čech a usadila se se svými pannami u kostela sv. Jiří. Při kostele byl poté vystavěn klášter.

Obec Statenice je zmiňována ve zvláštní listině z roku 1227, kterou dala sestavit a potvrdit od Přemysla Otakara I. abatyše Anežka. Ke klášteru náleželo 129 obcí nebo jejich částí v deseti oblastech. Statenice tehdy patřily do rakovnické oblasti a stojí hned na druhém místě ve výčtu obcí. Proto se můžeme právem domnívat, že Statenice byly již v původní zakládací listině z roku 973.

Ves Statenice byla majetkem kláštera svatojiřských jeptišek k prebendám kanovnickým. Hospodářství však bylo často pronajímáno – tak r. 1376 jsou uváděni jako nájemci Zdislav a Příbek. Z roku 1372 se dochovala nájemní smlouva, kterou Karel, kanovník kostela sv. Jiří na Pražském hradě pronajímá svoji prebendu, tj. dvůr ve Statenicích, Bohunkovi Štukovi, manželce a jeho bratru na 10 let.

Zlá pohroma stihla majetek klášterů a německých měšťanů v době husitských bouří. Tak byly pobořeny kláštery Kartouzský, Břevnovský, Zbraslavský a Ostrovský, skoro všechny kostely v pražském okolí, mnoho dvorců klášterních, tvrzí i majetku soukromého. Podobný úděl potkal i obec Statenice, které byly to r. 1421 zabrány obě dvě části. Statenice a dvůr v sousedním Kamýku byly r. 1429 úředně odňaty klášteru sv. Jiří a po Zikmundově nastolení na trůn byla zapsána vyšehradská část Václavu Cardovi z Petrovic. Mezitím císař navrátil druhou část Statenic zpět Svatojiřskému klášteru. Po smrti Václava Cardy se ve vsi vyvinula téměř nepřehledná vlastnická struktura. Část vyšehradská i část pražská se pronajímaly světským zájemcům. Za samostatnou jednotku se začala považovat i statenická tvrz.

Po roce 1547 byl majetek mnohdy zabavován a vracen klášterům. Nastala centralizace zemské správy a vývoj centrálních úřadů. Německá šlechta byla často dosazována do vedení vysokých úřadů a zemské správy na úrok šlechty české. Česká šlechta vstoupila do opozice proti habsburské dynastii, proti vlivu církve. České stavovské povstání v roce 1619 skončilo osudnou bitvou na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Toho dne se ozývaly po celý den těžké rány z houfnic, jež připomínaly velkou bouři. Do Statenic se dovlekli četní zranění a v tuchoměřickém zámku bylo zřízeno velké obvaziště. Po nešťastné bitvě byla ustanovena komise pro pokutování české šlechty na majetku. Rytíř David Boryně z Lhoty byl odsouzen pro účast v bouřích stavovských propadnutím pátého dílu jmění, k němuž náležely Roztoky a panství Statenice. Za třicetileté války (1618–1648) trpělo okolí hlavního města hlavně v dobách války švédské a švédsko-francouzské v letech 1630–48 a zvláště pak za saského vpádu r. 1631 a 1632. V roce 1634 zde řádili Sasové a Švédové pod generálem Bannerem, roku 1639 tu byl Banner nanovoo a hnal se ku Praze. 20. října v noci poplenil Tuchoměřice s okolím, 30. října pak nastoupil zpáteční cestu, púřičemž zpustošil Kopaninum Tuchoměřice a některé okolní obce. V této době byla též pravděpodovbě vypálena a zpustošena obec Statenice, která je r. 1643 uváděna jako pusté spáleniště.

Následky války pociťovali poddaní hlavně prostřednictvím zvýšených daní a povinností živit vojsko. Během války zemřelo v Čechách čtvrt milionu lidí. Tak se zvláště na venkově projevil akutní nedostatek pracovních sil. Proto šlechta ještě během války zavádí zvýšení robotních povinností, které dříve činily jen několik dní během roku na pomoc při žních. Nyní dávky představují robotu 3 dny v týdnu a v sezónních pracech i více. Podle reformy z roku 1775 bylo možno nahradit naturální robotu ve výkonech penězi. To znamenalo, že poddaní měli odvádět vrchnosti poplatky za užívání půdy nebo dále plnit robotu ve výkonech. Patentem císaře Josefa II. z 1. listopadu 1781 pak bylo zrušeno nevolnictví v českých zemích.

Téhož roku byl vyhlášen tzv. Toleranční patent, který povoloval na území rakouské monarchie některá křesťanská náboženství a zároveň redukoval počet klášterů, hlavně jezuitského řádu. Císař Josef II. zrušil 20. 3. 1782 i klášter sv. Jiří. Tím skončila církevní vláda na Statenicemi. Majetek kláštera ve Statenicích byl odhadnut na 3.024 zlatých a připadl Náboženskému fondu.

Pod světskou mocí

Katastrální mapa Černého vola z roku 1842 Po zrušení kláštera sv. Jiří byly Statenice prodány Dvorskou komorou roku 1790 Rudolfu Šporkovi včetně Kamýka za 100.796 zlatých 29 grošů. Hrabě Špork držel Statenice 7 let. Roku 1797 kupuje statenické panství litoměřický měšťan František F?za 120.000 zlatých, který je dál prodává, Statenice neustále mění majitele, až je roku 1807 kupuje hraběnka Barbora K?ková, která zde zůstává až do r. 1842. Vlastnila zámek se dvorem a pivovarem, park, polnosti a opukové lomy.

Poprvé zde nemluvíme o tvrzi, ale přímo o zámku. První písemná zmínka o tvrzi je z roku 1466. Za třicetileté války byla celá ves i s vrchnostenským dvorem vypálena a zpustla. Dědicové Bedřicha z Talamberka začali tvrz znovu budovat jako zámek. Roku 1655 se nedostavěný zámek stal majetkem biskupství hradeckého, r. 1674 koupil Statenice znovu klášter sv. Jiří. O stavbě zámku se nedochovaly žádné zprávy ani účty. První zmínka pochází z r. 1740, kdy arcibiskupská konzistoř povoluje konání mše svaté v domácí kapli statenické (in cappela domestica), tedy patrně již v zámku.

Statenický zámek je barokní jednopatrová čtyřkřídlová budova stavěná kolem obdélníkového dvora. Na obou stranách je pilířový ochoz sklenutý křížovou klenbou. Ve dvoře stojí též barokní špejchar a vjezdní brána též z poloviny 18. století. V zámecké kapli, která se bohužel do dnešní doby nezachovala, se nacházel oltářní obraz na dřevě na zlatém podkladě a byl kopií známého Škrétova obrazu. V západním a severním křídle byl pivovar. Vlastníkem pivovaru byl svatojiřský klášter, který si zajišťoval odbyt svého piva ve vrchnostenských krčmách ve Statenicích a Černém Vole.

V roce 1842 měly Statenice 53 čísel včetně zámku, vinice, pivovaru, dvora, hospody a dvou mlýnů. Na jedno stavení připadalo 9 obyvatel, většinou katolického vyznání, pouze jedna rodina byla protestantská a jedna židovská. Po roce 1842 přechází panství příbuzenskými vztahy na rodinu Dlouhoveských z Langendorfu, což byl starý český zemanský rod ze Sušicka.

Období 1848 – 1914

Posledním držitelem práva rychtářského ve Statenicích byl Tomáš Chrž. Prvním obecním představeným – starostou obce – byl v roce 1848 Václav Hejduk. Obecní zastupitelstvo si hledělo pořádku v obci. Např. v roce 1852 zakazuje panu Šalamounu Brandeisovi vypouštění hnojové moči do rybníčka. V roce 1858 uvolňuje 5zl na zvelebení obce, na vysázení stromků na návsi.

V době neblahé války prusko-rakouské bylo bojiště značně vzdáleno, přesto se stín válečných hrůz nevyhnul ani naší obci. Byla to epidemie cholery. Pruské vojsko poctilo i Statenice svou návštěvou a z č. p. 8 si udělalo skladiště.

Obecní zastupitelstvo se již v roce 1875 pokusilo o zřízení samostatné školy ve Statenicích. Bohužel byl to jen pokus, který byl zamítnut. Přes odpor obecního zastupitelstva byla obec přinucena přispět na stavbu nové školní budovy v Úněticích částkou 5.359 zlatých.

V roce 1890 bylo provedeno sčítání lidu. Ve Statenicích bylo 530 obyvatel v 67 domech a v Černím Volu, části ke Statenicím patřící, 136 obyvatel ve 14 domech. Celkem tedy 666 obyvatel v 81 domech.

Roku 1891 byla založena I. obecní kronika starostou Antonínem Poláčkem.

Statenice mají též bohatou kulturní činnost. Kolem r. 1900 byly v obci 2 hospody. Jedna pod lesem, měla v ní sídlo čtenářská beseda, druhá u statku č. 16, kde se scházeli hasiči. Čtenářská beseda měla svoji knihovnu a pořádala různé osvětové besídky. Hasičský spolek založený v obci roku 1895 prováděl pravidelná cvičení. Rok 1909, kdy byl velitelem hasičů místní občan Hejduk, znamenal rozkvět hasičstva ve Statenicích. V tom roce se konal v obci župní hasičský sjezd župy Podbělohorské s přehlídkou a závody. Je třeba se zmínit, že tehdy byly v hasičském sboru 4 ženy.

Hasiči Statenice (nejstarší fotografie)Hasiči Statenice – ženské družstvo

 

 

 

 

8.12.1907 umírá v č.p. 18 ve věku 84 let paní Marie Poncová, která pečovala o domácnost svého bratra Petra, který byl vlastníkem usedlosti č.p. 15 a po jeho smrti se stala majitelkou celého jmění. V srpnu 1907 poslední vůlí odkázala obci pozemky na tzv. vinici s výslovným připomenutím, aby tam byla postavena škola. 19.8.1908, za starostování Antonína Poláčka se jednomylsně rozhodlo o požádání o stavbu školy ve Statenicích.

Škola ve Statenicích – Expozitura školy v Úněticích Po dlouhých a těžkých jednáních v záležitosti stavby školy ve Statenicích dochází na obecní úřad usnesení c.k. Zemní školní rady ze dne 19.2.1912, že se dovoluje, aby se pro školní děti z obce Statenice zřídila celoroční dvoutřídní školní expozitura ve Statenicích, jakožto část obecné školy v Úněticích.

Stavba školy byla dokončena a kolaudována 11.9.1913. Škola stála celkem 48.035 Kč a v prvním roce ji navštěvovalo 149 dětí.

Roku 1903 vykonalo vodovodní oddělení Zemědělské rady české na svůj náklad měření na Chotoli za účelem postavení obecního gravitačního vodovodu.

Období 1914 – 1918

1. srpna 1914 dodalo Okresní hejtmanství po dvou poslech tiskopisy a vyhlášky o všeobecné mobilizaci. V listopadu 1914 přichází od c.k. Okresního hejtmanství nařízení ohledně válečného úkonu obce statenické, tj. dodáním k účelům vojenským v listopadu 30q ovsa, v prosinci 7q pšenice a 10q ječmene a v lednu 1915 7q pšenice, 20q ovsa a 9q žita.

O tom, že obecní zastupitelstvo pečovalo o rodiny vojáků, kteří museli narukovat, svědčí záznam v oběžníku, kterým byla vykonána po obci sbírka v jejich prospěch, již v prvním měsíci po mobilizaci. Rovněž z obecního rozpočtu uvolnilo zastupitelstvo částku 200 korun pro strádající rodiny odešlých spoluobčanů.

22. prosince 1914 se sešlo občanstvo ve škole pod vánočním stromkem, poslechlo si několik básní a zavzpomínalo s dětmi na ty, kteří daleko na válečném poli také jistě vzpomínají na domov. Tyto vánoční nadílky se tak vžily, že bývali až do roku 1917 každoročně ve větším a větším rozsahu.

12. května 1915 přichází přípis, že obec musí ubytovat válečné uprchlíky. Mezitím dochází k novým odvodům, k novému sepisování zásob a konečně k vypsání válečných půjček. Doporučuje se cvičit 16-letý dorost ve zbrani. Tu a tam prosakují zprávy o útěku zajatců, přichází o tom i úřední sdělení, výstraha a vypisují se odměny za dopadení.

V roce 1917 se zřizuje polévková komise pro chudou školní mládež. V záložní třídě byla zřízena vývařovna, polévky vařil Ladislav Pek (č.p. 18). Polévka stávala 10 haléřů.

Ve válečných letech ochabla i spolková činnost. Sbor dobrovolných hasičů i dělnická vzdělávací Beseda, které v předválečných letech vyplňovaly svými divadelními i zábavními podniky kulturní život vesnice, živořili. A přece v letech 1916 a 1917 to nedalo několika mladíkům, kteří podporováni starostou Otakarem Poláčkem se seskupili v kroužek “Přátel školy” a počali hrát divadlo.

Občané nezapomínají na ty, kteří položili své životy na bojištích 1. světové války. Na místě železného kříže staví pomník padlým, který je slavnostně odhalen 28. října 1919.

Jména padlých jsou

  • Kašík Alois
  • Minařík Jan
  • Procházka Antonín
  • Tichý Josef
  • Klatovský Jar.
  • Pešek Karel
  • Sedláček Karel
  • Zíta Josef

Období 1918 – 1939

Dnem 1.9.1919 je výnosem zrušena expozitura školy únětické ve Statenicích na samostatnou školu o dvou definitivních třídách. Ředitelem je ustanoven dosavadní učitel Březina, který působil na škole až do roku 1940, kdy přechází do Horoměřic. Školní kronika je založena 28. října 1919 prvním řídícím učitelem p. V. Březinou.

Stavba obecního vodovodu – 1959 První spojení s Prahou Sokolovna ve Statenicích otevřená r. 1937

 

 

 


Převzato z publikace Statenice a Černý Vůl – Historie a současnost od Ing. V. Kinského

Historie od roku 973 do 1997 (17.92 kB) (docx)

Užitečné informace

foto-pravy-sloupec

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Svoz odpadu

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23 24
25
26
27
28
29
30
31

Statenický zpravodaj